Psincový kašel
Psincový kašel je běžné infekční zánětlivé onemocnění průdušnice u psa. U dospělých psů infekce většinou sama odezní během několika dnů až týdnů, u štěňat nebo u starších psů ale může onemocnění vzhledem k nedovyvinutému imunitnímu systému postupovat až k zánětu plic.
Jedná se o celosvětově rozšířené onemocnění, se kterým se během života každý pes většinou někdy setká. Psincový kašel se mezi psy šíří velmi rychle kapénkovou infekcí, a to zejména v prostředí, kde je velká koncentrace psů (psí hotely, útulky, výstavy, cvičáky atd).Původců onemocnění je více. Jedná se zejména o psí adenovirus, koronavirus, herpesvirus, virus psí chřipky a virus psinky. Jako prvotní původce u mladých štěňat může být i baktérie Bordetella bronchiseptica. Ostatní bakterie typu Pseudomonas, Streptococcus, E. coli, Klebsiella a Mycoplasma se uplatňují jako tzv. sekundární bakteriální infekce a prohlubují a komplikují onemocnění. Kombinované infekce, na jejichž rozvoji se účastní více původců, mívají většinou těžší průběh než infekce způsobené jedním původcem.
Klinické příznaky:
Typický kašel se objevuje většinou 5-10 dnů poté, co se pes potkal s nakaženým zvířetem.
Onemocnění se pozná většinou dle typického suchého záchvatovitého kašle, který je často spojen s vykašláváním i zvracením hlenů. Nástup onemocnění bývá obvykle velmi rychlý. Majitel si může myslet, že jeho psovi se v krku zasekl cizí předmět. Pro diagnostiku je tedy důležité říci, zda se pes pohyboval v prostředí, kde bylo více psů a také umět popsat kašel.
Intenzivní suchý kašel je sice typický pro psincový kašel, může být způsoben ale i jinými onemocněními. Proto je nutné psa vždy nechat důkladně prohlédnout u veterinárního lékaře.
Léčba:
Léčba onemocnění se vždy odvíjí od celkového stavu psa. Někdy postačí pouze podpůrná terapie, a to zejména pomocí preparátů na podporu imunitního stavu a sirupů tlumících kašel. Při těžším průběhu je často nutné nasadit antibiotika na potlačení sekundární bakteriální infekce, léky tlumící bolest, horečku a zánět. Vždy je nutné léčit preparáty, které jsou bezpečné pro psa a nepoužívat tedy lidské léky.
Proti psincovému kašli již několik let existuje možnost vakcinace. Vakcínu lze aplikovat nejdříve od 3 týdnů věku štěněte, a to minimálně 72 hodin až 3 týdny před předpokládanou rizikovou expozicí. Vzhledem k tomu, že onemocnění je způsobeno vícero původci, není ale tato vakcína stoprocentně účinná. Doba onemocnění se ale výrazně zkracuje a snižuje se také přenos nákazy na jiné psy v okolí nemocného jedince. Očkovací látka je účinná proti nejčastějším původcům onemocnění: parainfluenze a bordetelóze. Vakcína se podává do jedné nosní dírky, principem ochrany před onemocněním je tedy tvorba protilátek ve sliznici nosu, kudy se původci onemocnění dostávají běžně do těla. Očkování se doporučuje opakovat každoročně.
